Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Facebooková strašidla

13. 09. 2012 14:59:14
Skočím do toho po hlavě. Hrozí seznámení s někým, kdo Vám nebo dítěti ublíží. Takže? Ano, nedá se to vyloučit, ledaže byste ho do 18 drželi zamčeného v pokoji. Dokonce ani na Facebooku se seznámení nedá vyloučit. Bububu!

Když jsem před pár lety pobývala v bengálské komunitě v Montrealu, místní Bengálky, které prakticky nesmí vycházet ven samy jen tak bez důvodu, si vzrušeným hlasem potajmu špitaly o mužích, kteří volají na náhodná čísla, aby se seznámili se ženou a s tou pak navázali tajný telefonní romantický vztah vedoucí k tragédiím a lá indická telenovela.

No a před tím než byl vynalezen telefon se předpokládám seznamovali díky letmému pohledu na třžnici a vzkazy si nechávali pod kamenem. A Facebook na tom nic nezmění. Opravdu se můžete seznámit s různými magory. I můj manžel je žívým důkazem toho, že na internetu se lze seznámit. Seznámili jsme se na děsně nudném chatu.Tedy alespoň já se tam nudila. Byla jsem už pár let zletilá a byla potíž najít někoho, kdo by se vyjadřoval v celých větách. Byl odvážný a uvěřil, že jsem opravdu žena.

Když si dáte tu práci hledat v kupce sena, můžete se seznámit třeba i s někým, kdo píše básně (takže je vlastně taky magor). Nebo můžete seznámit svojí matku se skupinou, která si vyměňuje recepty na pečení dortů. Tu starší paní na Facebook opravdu přivedl ojedinělý dort. Důchodkyně a dorty! Není to vzrůšo? Jasně že není. Debatovat o riziku zneužívání dětí naproti tomu asi vzrůšo je. Pořád slyšíme, že děti se prý se dnes na webu bezhlavě odhalují a svěřují. Je zajímavé, že jsem nikdy neslyšela o tom, že by se dítě na Facebooku svěřilo světu s tím, že je zneužívané a díky tomu se na to přišlo. Buď se podobné pozitivní případy nemedializují nebo děti často vědí o významu soukromí víc, než si myslíme.

A že tam hromadně kritizují svojí učitelku? To proto, že chtějí, aby si to někdo přečetl! Volají o pomoc! Že je to prakticky bezpečnější než nastříkat to v noci sprejem na školni zeď? Bohužel je to tak. Sledovat, co děti dělají po škole na internetu totiž opravdu není její práce, stejně jako hlídkovat po nocích u řečené zdi. A navíc si to často přečíst ani nedokáže (co by na Facebooku hledala, manžela už má). Auta zabila dost lidí, dokonce i těch co dodrželi všechny pravidla a přesto je pořád používáme. Myslím, že časem z toho humbuku holt zbydou nějaká běžná bezpečnostní pravidla, která se budeme snažit do dětí dostat, asi stejně jako to, že na silnici je potřeba se rozhlédnout. A do té doby? Budeme se strašit! Bububu..!

Autor: Tereza Klozová | čtvrtek 13.9.2012 14:59 | karma článku: 9.89 | přečteno: 849x

Další články blogera

Tereza Klozová

Chci zpátky do svojí bubliny!

Pan Tabery si v jednom komentáři klade otázku: „Velmi často se mluví o tom, že sociální bubliny jsou nebezpečné. Je to pravda, ostatně jsme o tom sami mnohokrát psali. Mohou ale být i v něčem přínosné?“

13.12.2016 v 11:58 | Karma článku: 22.30 | Přečteno: 1791 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Richard Siemko

Náboženské bludy a prezidentová milost Kajínkovi

Vážený člen jakékoliv náboženské nebo církevní organizace, který žije vzorným osobním, manželským a rodinným životem, nemá v přítomnosti Boha bible žádnou výhodu ani přednost před lhářem, darebákem, zločincem a poběhlicí.

27.6.2017 v 18:09 | Karma článku: 13.51 | Přečteno: 554 | Diskuse

Pavel Liprt

Komňa - vesnice roku 1592 nebo 2011?

Že se Jeníček narodil, to je jisté. Dokonce i na dni se všichni shodnou, byl to 28. březen 1592. Horší je to ale s místem narození Jana Amose Komenského. Nic určitě nezkazím, když uvedu, že se tak stalo na jihovýchodní Moravě.

27.6.2017 v 15:06 | Karma článku: 12.69 | Přečteno: 282 | Diskuse

František Filip Dvořák

Sugesce k ovládání společnosti

Od nepaměti tento mechanismus využívaly kulty a církve všeho druhu. A proč to dělají? Inu - myslí to s námi dobře. Dokonce tak dobře, že nás ochrání před tím, abychom se namáhali myslet sami.

27.6.2017 v 12:58 | Karma článku: 22.26 | Přečteno: 533 | Diskuse

Jaroslav Čejka

O miliardáři, kterému ukradli křeslo

Wolkrova "Pohádka o milionáři, který ukradl slunce" už dávno není in. Zná ji jen málokdo. Podobně jako jejího autora. Dnes jsou v kurzu jiné příběhy. Například ten o miliardáři, kterému ukradli křeslo. To ministerské, samozřejmě.

27.6.2017 v 12:27 | Karma článku: 20.62 | Přečteno: 835 |

Josef Hejna

Sedlina

Každý občan má svůj rozum, každý může posoudit papalášské praktiky Pražského hradu sám. Jenom přemýšlím, jaké výročí mává na Ovčáčka. Tomu by to na Hradě moc slušelo.

27.6.2017 v 12:00 | Karma článku: 17.51 | Přečteno: 302 | Diskuse
Počet článků 18 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1229
Vyrostla jsem na v Praze na sídlišti a v osobě manžela a jeho rodiny jsem se srazila s venkovem. Na mateřské jsem přestala číst cizí myšlenky a tak se mi začly v hlavě rodit vlastní. Nejsou moc závažné, ale snad Vás pobaví..

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.