Skočím do toho po hlavě. Hrozí seznámení s někým, kdo Vám nebo dítěti ublíží. Takže? Ano, nedá se to vyloučit, ledaže byste ho do 18 drželi zamčeného v pokoji. Dokonce ani na Facebooku se seznámení nedá vyloučit. Bububu!
Když jsem před pár lety pobývala v bengálské komunitě v Montrealu, místní Bengálky, které prakticky nesmí vycházet ven samy jen tak bez důvodu, si vzrušeným hlasem potajmu špitaly o mužích, kteří volají na náhodná čísla, aby se seznámili se ženou a s tou pak navázali tajný telefonní romantický vztah vedoucí k tragédiím a lá indická telenovela.
No a před tím než byl vynalezen telefon se předpokládám seznamovali díky letmému pohledu na třžnici a vzkazy si nechávali pod kamenem. A Facebook na tom nic nezmění. Opravdu se můžete seznámit s různými magory. I můj manžel je žívým důkazem toho, že na internetu se lze seznámit. Seznámili jsme se na děsně nudném chatu.Tedy alespoň já se tam nudila. Byla jsem už pár let zletilá a byla potíž najít někoho, kdo by se vyjadřoval v celých větách. Byl odvážný a uvěřil, že jsem opravdu žena.
Když si dáte tu práci hledat v kupce sena, můžete se seznámit třeba i s někým, kdo píše básně (takže je vlastně taky magor). Nebo můžete seznámit svojí matku se skupinou, která si vyměňuje recepty na pečení dortů. Tu starší paní na Facebook opravdu přivedl ojedinělý dort. Důchodkyně a dorty! Není to vzrůšo? Jasně že není. Debatovat o riziku zneužívání dětí naproti tomu asi vzrůšo je. Pořád slyšíme, že děti se prý se dnes na webu bezhlavě odhalují a svěřují. Je zajímavé, že jsem nikdy neslyšela o tom, že by se dítě na Facebooku svěřilo světu s tím, že je zneužívané a díky tomu se na to přišlo. Buď se podobné pozitivní případy nemedializují nebo děti často vědí o významu soukromí víc, než si myslíme.
A že tam hromadně kritizují svojí učitelku? To proto, že chtějí, aby si to někdo přečetl! Volají o pomoc! Že je to prakticky bezpečnější než nastříkat to v noci sprejem na školni zeď? Bohužel je to tak. Sledovat, co děti dělají po škole na internetu totiž opravdu není její práce, stejně jako hlídkovat po nocích u řečené zdi. A navíc si to často přečíst ani nedokáže (co by na Facebooku hledala, manžela už má). Auta zabila dost lidí, dokonce i těch co dodrželi všechny pravidla a přesto je pořád používáme. Myslím, že časem z toho humbuku holt zbydou nějaká běžná bezpečnostní pravidla, která se budeme snažit do dětí dostat, asi stejně jako to, že na silnici je potřeba se rozhlédnout. A do té doby? Budeme se strašit! Bububu..!
