Třikrát o matce a dítěti v květnu

Budou vám říkat, že nemáte do dítěte vkládat dopředu svoje představy a máte očekávat nepopsaný list. Smějí se vám, když říkáte „přebalíme se a půjdeme spinkat“. Vykašlete se na ně.

Prý nemáte do dítěte dopředu vkládat svá očekávání. Je to jako by říkali, že máte očekávat cizince. Není to pravda. Snažila jsem se čekat nepopsaný list a byl to nesmysl. Jestli jste oba dva rodiče byli tiché, klidné a neobratné děti, tak se vám těžko narodí hyperaktivní sportovec. Pokud jste oba ve dvou letech lezli po stromech, tak se nebudete příliš divit, když dítě najdete u sousedů za plotem na návštěvě a ne jak se drží kočárku vedle vás. To byl příklad ze života a šlo o porovnání mezi námi a sousedy. A ještě poznámka. Pokud dáte obě děti dohromady pravděpodobně zkusí přelézt plot obě. Podařilo se to jenom jednomu.

Poučila jsem se.Podruhé už jsem nečekala cizince, ale kamaráda do naší rodiny. A on se mi odměnil – dokonce jako já i vypadá. A taky tak rád spí. A vůbec je zase celý náš.

Rozmohly se teď fejetony na téma, jak je trapné, když matka kojence říká „pokakali jsme se, přebalíme se a půjdeme spinkat“. Množné číslo prý svědčí o zblbnutí matky a neponechává dítěti jeho individualitu. Já se ale ptám, proč může majitel firmy říct „vede se nám dobře, získali jsme hodně zakázek, budeme potřebovat víc lidí“, provozní v obchodě si smí doma postěžovat „přivezli nám dnes vadné zboží, museli jsme to všechno reklamovat“ a učitelka postesknout „bylo to dnes náročné, začali jsme probírat zlomky a nebude to lehké“?

Protože se se svojí prací ztotožňují a nedělají ji sami. Když děláte nějakou práci a jste u toho alespoň dva, použijete množné číslo. Nepřebalujete kus dřeva, ale živého člověka. A garantuju, že je to dost rozdíl, jestli vám při tom prcek pomáhá anebo se snaží zdrhnout. Množné číslo dítě nezbavuje ničeho, naopak ho započítává jako opravdového celého člověka a zahrnuje ho do společné práce. Jo a spinkat velice pravděpodobně taky půjdete oba a to často i do stejné postele takže se jedná o naprosto věcné množné číslo.

Pro ty, kteří to netuší – miminko se sice pokakalo, ale jste to vy, kdo bude čistit a převlékat, miminko pláče ale vy budete chovat, miminko je unavené, ale to vy strávíte další půl hodinu tím, že ho budete ukládat, takže to protivné množné číslo vyjadřuje protivnou realitu. Prostě u kojení, přebalování, převlékání i uspávání nikdy není jen jeden člověk sám.

Řekla bych že problém je v těch hloupých zdrobnělinách a nepovedených novotvarech, které tu nebudu uvádět, všichni je už známe. Moje rodina je v tomhle nekompromisní. Naše batole vesele hlásilo „mámo, v plíně hovno!“, protože jeho otec rozhodl, že není žádnej králik, aby tam měl bobky (výraz preferovaný většinou okolních rodin).

Nejhezčí na rodičovské je, že můžeme být hodně venku. Zatímco jsou ostatní zavření v kancelářích, my sedíme pod stromem a fouká na nás vítr. Snad nikdy v životě jsem nestrávila tolik času venku na vzduchu, za každého počasí a každý den. Přes usilovné mazání krémem vypadá naše mimino lehce opáleně. Musíme si to ale užít, než mi je zavřou do školní lavice, kde mi zase vyblednou. No, my běžíme ven, takže ahoj.

P.S. Zrovna jsem slyšela komentátorku(!) ve sportovním studiu říct: "Udržíme se večer, abychom v zápase proti Švédům nefaulovali??". Co dodat... Zatímco já s tou pokakanou plínkou nutně přijdu do blízkého styku, tak jí si nedovedu představit, jak sejme toho dvoumetrového Švéda :)